Větraná podlaha vysouší podloží objektu plošně. V celé ploše větrání se snižuje vlhkost podloží a tím i kapilární vztlak vody do zdiva. Vzniká tím něco jako efekt artézské studny. Jestliže snížíme vlhkost v ploše pod podlahou, pak ji v jisté  míře snížíme i v okolním zdivu. Dříve viditelné výkvěty sanitru klesnou až pod podlahu.

Když uděláme řez zdivem, ve kterém je degradovaná vrstva hydroizolace, nebo tam vůbec nebyla, pak vlhkost zdiva v diagramu vytvoří vlnu tvaru sinusovky. Nejnižší vlhkost je na povrchu stěny a nejvyšší je někde uprostřed. Při vlhkostech na povrchu nad 8% hmotnostní vlhkosti se začínají tvořit známé výkvěty sanitru – solí, které transportuje vzlínající voda. Voda se pak na povrchu odpaří a soli zůstanou. Protože je sůl hygroskopická, táhne další vodu, bobtná v omítce a drolí ji.

Jeden příklad provedení odvětraných podlah si projdeme s  pomocí fotografií nákresů a konečný výsledek ověříme kouřovou zkouškou.

Stávající podlahu je nutno vybourat do hloubky 37 až 40 cm. Pro nopovou fólii LITHOPLAST je nutno udělat základní betonovou mazaninu, aby desky fólie stály na rovném terénu a nebořily se. Mazanina nemusí být z příliš kvalitního betonu, protože má propouštět vodní páru a vlhkost z podloží vzhůru do větrané vrstvy.Je v ní částečně zapuštěn přívod vzduchu.

Nakladené desky fólie LITHOPLAST je nutno ve spojích utěsnit, aby vlhkost nemohla výš do horních vrstev. Fólii vylijeme řidším betonem, na který pak klademe tepelnou izolaci, roznášecí betonovou vrstvu a nášlapné vrstvy podlah. Po obvodu místnosti je třeba ošetřit tepelné mosty, aby se u podlahy později netvořila jinovatka. Je také nutno zamezit pronikání studeného vzduchu a vlhkosti z odvětrávané vrstvy do obytného prostoru.

Při tahové zkoušce se potvrdila očekávaná rychlost vzduchu. Od zapálení kouřové patrony po výstup kouře z komína uběhlo něco málo přes minutu, což odpovídalo rychlosti v komíně 1m/s.

14.07.2017 pokračování příště. Doplním obrázky i text.