|
 deutsch  ÚvodSlužbyProjektyPosudkyOknaRadyKontaktPartneřiNovinkyprojektant
soudní znalec vady na stavbách plastová okna dřevěná okna hliníková okna 
|
Vysoušení zdiva provětráním pod úrovní podlah není pouze fata morgana. Vysoušení zdiva se provádělo provětranou podlahou již ve starověku. Provětrávané podlahy jsou známé z Řecka a Říma. Hrady a zámky v našich oblastech vykazují zbytky provětrávacího systému, který byl z neznalosti vyrušen až někdy po roce 1900, protože bylo málo řemeslníků znalých souvislostí mezi vzlínáním vlhka z podloží a jeho odpařování mimo stavební konstrukce. Zdivo je schopno vysychnout již pod úrovní podlah nebo terénu, pokud se k němu dostane proudící vzduch. Vypracovali jsme projekt na rekonstrukci asi 200 let starého objektu poblíž ústí nad Labem. Bylo nutné provést sanace částí stávajícího objektu co se týká vlhkosti, rekonstrukce porušených prvků a rozšířit objekt směrem do zahrady. Problémem zde bylo jílové podloží a vysoká hladina spodní vody. Po vytržení podlahy se v hloubce 40 cm objevila stálá spodní voda. Tak tuhle bažinu (klikni na obrázek vpravo) je nutno oddělit od obytných prostor a nedopustit, aby voda vzlínala do zdiva. Nelze však podloží a základy vysušit natolik, aby dům, vždy stojící v rozmáčených jílech, začal praskat.
Okresní archiv v Kadani (1998) V objektu archivu byly shnilé podlahy. Střecha a fasáda byly obnoveny a asi po půl roce se začala fasáda loupat. Známý problém vzlínání vlhkosti byl způsoben tím, že dříve kamny vytápěné a větrané prostory byly uzavřeny pro archívní materiály. Smíšené zdivo o tloušt´ce 1 až 1,5 m se bez zásahu do fasády nebo chodníku řezat nedá. Protože byl městem chodník krátce předtím obnoven a proto se do něj nesmělo kopat. Navrtávat smíšené zdivo o tloušťce až 1,5 m vede k ohýbání vrtáku a k nerovnoměrnému rozdělení vrtů. Rovnoměrná izolační vrstva se tím nedá zajistit. Musí se tedy nějak snížit vlhkostní křivka ve zdivu tak, aby povrchová vlhkost zdi nebyla nad úrovní chodníku nebo podlahy na takové úrovni, aby na stěnách vznikaly vlhké skvrny a výkvěty. Vysoušení bylo tedy možné pouze zevnitř. Okolnost,že podlahy jsou dřevěné a shnilé a musí se tak jako tak kompletně vytrhat, nahrávala metodě provětrávání okolo základů a pod podlahou.
Celý vtip spočívá v odvětrání vlhkosti v podloží pomocí komínů. Chodníkem se zvenku přivádí vzduch do kanálů podél základů a nopkovou fólií pod podlahou. Vzduch nabírá vlhkost až na maximální možnou míru 100% relativní vlhkosti. (Proto nám schne prádlo na šňůře a podlaha po úklidu.) No a pak si vystoupá komínem vzhůru. Všeobecně se má za to, že když vzduch zvlhne, tak ztěžkne (pověry). To co se však nachází ve vzduchu není voda, ale vodní pára. Vodní pára je vlastně s molekulární vahou 18 tou nejlehčí složkou ve vzduchu. Molekulární váha suchého vzduchu je 28. Praxe nám dává za pravdu. I v létě máme v komíně vzdušný proud o rychlosti téměř 1 m/sec směrem vzhůru. Klidně jeďte do Kadaně a nechte si to v archivu ukázat. Na ploše ca. 240 m² se tak může za rok odpařit až 40 000 litrů vody, to je 109 litrů denně. Tolik tam v podloží nevzlíná. Když podloží vyschne, zastaví se proudění vlivem vodních par. Zůstane jen proudění vlivem větru, protože kanálky jsou vlastně propojeny z jedné strany objektu na druhou. Vzlínající vlhkosti pod podlahou tak vezmeme vztlak. Ve starých objektech byly dřevěné podlahy a topilo se v kamnech. Vlhkost z podloží se prkennou podlahou vypařila do prostoru a kamny a komínem byla odvětrána, Dnes si každý vymění staré podlahy za beton a dlažbu. Vlhkost se tak pod touto krycí vrstvou hromadí a vytváří vztlak. Jestliže nejsou okolní zdi opatřeny vodorovnou hydroizolací, tak máme najednou vlhkost ve stěnách do výšky i 2 m. Majitel se diví, že to tu nikdy nebylo. Odvětraná podlaha bere vztlak vlínající vlhkosti a odvádí ji mimo objekt. Odvětraná podlaha odvádí i radon pod objektem, Samotná fólie LITHOPLAST slouží jako hydroizolace proti vzlínající vodě. Desky jsou mezi sebou sešity a spoje přelepeny. Vodní pára se z chladnějšího podloží do teplejších vrstev podlah podlah netlačí. |
